David Rock v knize Jak pracuje váš mozek nepoužívá přirovnání k Jezdci a Slonovi, jak jsem o tom psala v předchozím článku Proč nás mozek neposlouchá. Naši pozornost a vědomé myšlení přirovnává k malému jevišti. Je to prostor, kde se odehrává naše soustředění. Problém je, že toto jeviště je maličké a každý na něj chce vlézt (všemu najednou ale naši pozornost dát nemůžeme).
Rock to vysvětluje biologicky: Přílišné vybuzení limbického systému (emočního centra) snižuje zdroje, jako je kyslík a glukóza, pro prefrontální kortex (naše logické centrum).
V praxi to znamená, že když vás zaplaví emoce, váš Jezdec doslova nemá z čeho brát energii. Slon ho nepustí ke slovu, protože veškeré zdroje spotřebuje na útok, útěk nebo zamrznutí.
Pak jsme schopni říci slova, která bychom neřekli. Říká je náš slon. Jezdec je bez energie. Těch slov v zápětí či později litujeme.
V tomto stavu je marné se sebou bojovat nebo si něco vyčítat. Rock radí jedinou věc: Pojmenovat to. Krátce si říct: „Teď cítím vztek.“ Právě to jediné slovo pomůže přesunout kousek energie zpět k Jezdci. Zvědomění jedním slovem či krátkou větou nás může uklidnit. Nesmíme to více rozvádět, to by mohlo naopak vybudit náš limbický systém - rozohnily by se naše emoce.
Dokážete v návalu emocí poznat ten moment, kdy slon přebírá kontrolu? Co vám pomůže se zastavit a třeba nic neudělat?
Příště se podíváme na to, jak z toho ven pomocí vnitřního ‚autopilota‘.